A co naše děti ...

Tak jsem si otevřela k večíru Bibli a koukám a co nevidím: Sírachovec. A o úctě k rodičům. Třeba...

"Kdo ctí otce, dočká se odpuštění svých hříchů, a kdo si váží matky, jako by sbíral poklady."

"...je-li matka v nevážnosti, je to potupa dětí." (!)

"Synu, ujmi se svého otce v jeho stáří, nezarmucuj ho, dokud je živ."

(Jsem ráda za příklad mých rodičů, kteří se starají o přes devadesát let starého dědečka. Doufám, že budu taky tak ochotná se postarat o blízkého v jeho potřebách, i když je to táák těžké.)

"Milosrdenství k otci ti nebude zapomenuto, budeš mít záštitu proti hříchům."

Tolik zaslíbení, ale i závazek... to přináší třebas i další možnost, o co se snažit nejen v postní době - víc si vážit rodičů, pomáhat jim ...a ujmout se jich, až budou jednou potřebovat.

Každý pak nejspíš pozná na vlastních dětech, jak on sám se kdysi choval ke svým rodičům...